Rigidní charakterová struktura

Barbie a Ken jsou symbolem rigidní struktury. Na první pohled dokonalí, avšak poněkud nepružní.

Zranění rigidní struktury vzniká zhruba kolem pěti let a později. Traumatem je odmítnutí, zrada lásky.

Rigidní struktura má vyvážené tělesné proporce se silnou, rovnoměrně rozloženou energii v těle. Je však přítomné napětí a tlumení impulzů. Mohou být zároveň v napětí flexory i extenzory, tedy skupiny svalů s opačnou funkcí, což má má za následek rigiditu, nebo-li ztuhlost, neohebnost. Hlavu nosí vysoko na přísně vztyčené páteři.

Tato ztuhlost se odehrává i na psychické úrovní. Rigidní člověk je pod kontrolou a jeho emoce jsou tlumeny, respektive probíhají na povrchu. Může mít až teatrální výbuchy emocí, ty jednak chrání před přílišným psychickým napětím, ale zároveň odvádí od plného uvědomování si situace. Samovolné, nekontrolovatelné procesy které jsou mimo ego rigidní strukturu děsí. Ego je tedy jeho dominantní složkou, je pyšný, ambiciózní a soutěživý. Ačkoliv svou zranitelnost nepřipouští, má strach, že bude opět zraněn. Proto se odmítá oddat citům. Jeho hlavním tématem je svoboda versus touha.

Potřebuje se otevřít svým pocitům, nechat je proudit, ukázat je a sdílet. Nemůžeme získat naplňující lásku, aniž bychom se otevřeli a ukázali toho, kdo chce být milován. A uvnitř rigidního člověka, pod krásnou slupkou je i krásná krajina. “Jsou tam hory, které je třeba zlézat, spory, které je třeba vybojovat, lásky, které je třeba opěvovat – poletí ke slunci jako Ikarus, dovede svůj lid do země zaslíbené jako Mojžíš. Bude inspirovat ostatní svou vášnivou láskou k životu a bude přirozeným vůdcem téměř v jakékoliv oblasti, kterou si zvolí. Bude schopen hlubokého kontaktu s ostatními lidmi a s Univerzem. Dokáže si ve vesmíru hrát a těšit se z plnosti života.“ (Brennan, Ruce světla, str.170)

S lidmi rigidní struktury je těžké navázat opravdový, hluboký kontakt. Jedinné co můžete udělat, je být sami sebou a jít příkladem svou otevřeností. Pří kontaktu s rigidním jedincem je dobré být ve svém vlastním středu, ve své „esenci bytí“ a s velkou trpělivostí a citlivostí vnímat jejich podstatu.

Jiří Macháček ve své diplomové práci rozlišuje dva podtypy rigidní struktury: ženu hysterického typu a muže falicko narcistického. Pro oba tyto podtypy je zásadní narušení vztahu s otcem a typ falicko narcistický se v mém chápání prolíná charakterem narcistickým, o kterém Macháček říká, že je v mnoha bodech schodný se strukturou Psychopatickou. Jiné mé zdroje o narcistické charakterové struktuře mlčí. V mnoha bodech se ovšem schoduje s rigidní strukturou podle Barbarry Ann Brennan. V následujícícm článku narcistickou strukturu nastíním tak, jak ji chápu z Macháčkova textu a vnímám ve svém okolí.