Narcistická charakterová struktura

Jistě mi dáte ze pravdu, že reflexe a zpětná vazba jsou velmi důležité pro rozvoj naší osobnosti. Pokud nám rodiče kolem 3-4 let nenastavili adekvátní zrcadlo, vytvořili jsme si o sobě falešnou představu. Pokud nás příliš chválili a každý náš výtvor a projev hodnotili jako úžasný, pak jsme vytvořili příliš grandiózní sebeobraz. Naopak jestliže nás rodiče v dětství shazovali a ponižovali, zaseli v nás nízkou sebeúctu a sebehodnocení. Abychom se s těmito pocity vyrovnali, vytvořili jsme takzvané falešné self. Dá se říct, že jsme vybudovali celý nový obraz člověka, který nás chrání a roste, zatím co naše opravdové self zůstává dítětem.

Narcistický charakter je rozpolcen mezi grandiózitou a méněcenností. Má strach z ponížení, bezmoci a má problém přiznat svou chybu. Aby se tomu vyhnul, demonstruje sílu, šťastný sebeobraz a efektivně dosahuje svých cílů. Pod tímto falešným self ovšem ukrývá pocity méněcennosti, závisti a neustálé touhy být něčím víc, nehledě na to, jak úspěšný je.

Svou hodnotu potřebuje potvrzovat z vnějšku a k tomu může využívat lidi ve svém okolí. Nemá zážitek sebe sama jako lidské osoby, jeho pravé self zůstalo zamrzlé někde ve čtyřech letech, a tak ani k jiným lidem nepřistupuje jako k plnohodnotným lidským bytostem. Má problém s empatií a druhé objektivizuje.

Narcistická struktura je tedy v podstatě kombinací charakteru psychopatického a rigidního a budou pro ni proto platit stejné výzvy a možnosti jako pro oba tyto charaktery.

Falešné self je narcistovi něco jako tasemnice, která ho drží od opravdových prožitků, od ryzího kontaktu a pocitu naplnění. Narcistický charakter se musí utkat se svou falešnou představou o sobě, najít za ní své pravé self. Své pravé já chytit za ruku, vyvést ho na světlo a umožnit mu dorůst z toho čtyřletého dítěte do dospělého. To je práce hodná pravého hrdiny.