O Deseti kravách a dceři náčelníka

Kdysi se dva námořníci vydali na pouť po světě, aby našli svůj osud. Dopluli na nějaký ostrov, kde měl náčelník jednoho z kmenů dvě dcery. Starší byla učiněná krasavice, mladší však zdaleka tak krásná nebyla. Jeden námořník řekl druhému:

“Tady končím, našel jsem své štěstí. Zůstanu tady a ožením se s náčelníkovou dcerou.”

“No, máš pravdu, starší náčelníkova dcera je opravdu překrásná a k tomu i chytrá. Správně ses rozhodl, ožeň se.”

“Ale tys mi kamaráde nerozuměl! Ožením se s tou mladší!”

“Zbláznil ses? Vždyť ona je taková… No, není moc…”

“Je to moje rozhodnutí. Udělám, jak jsem řekl.”

Jeho přítel plul dál za svým štěstím a ženich šel žádat o nevěstu. Je třeba říci, že u tohoto kmene bylo zvykem platit za nevěstu kravami. Dobrá nevěsta stála deset krav. Přihnal tedy deset krav a šel za náčelníkem: “Náčelníku, rád bych se oženil s tvou dcerou, dám ti za ni deset krav!” “Nu, dobře sis vybral! Má starší je opravdu krásná, navíc chytrá, stojí za deset krav. Souhlasím!”

“Ne, náčelníku, tys mi nerozuměl. Chci se oženit s tvou mladší dcerou.”

“Žertuješ? Nevidíš, že ona… je taková nic moc…”

“Chci za ženu právě ji.”

“Dobrá, ale jako čestný člověk od tebe nemohu vzít deset krav, protože ona za tolik nestojí. Dej mi jen tři, víc ne.”

“Ne, nesouhlasím, chci za ni zaplatit celých deset krav.”

A tak se vzali.

Uběhlo několik let a námořník, který plul tehdy dál, se rozhodl – teď už na vlastní lodi – navštívit kamaráda a dozvědět se, jak se má. Připlul, jde po břehu a vstříc mu jde žena neuvěřitelné krásy. Zeptal se jí, kde najde svého přítele. Ukázala mu cestu. Vešel do domu a vidí, jak tam přítel spokojeně sedí a kolem běhají jeho děti.

“Jak žiješ?”

“Jsem šťastný.” V tom vstoupila ona krásná žena. “Seznamte se, to je moje žena.”

“Jak to? Ty ses oženil znovu?”

“Ne, to je stále stejná žena.”

“Ale jak to, že se tak změnila?”

“Zeptej se jí sám.”

Šel tedy za ní a ptal se: “Odpusť, je to ode mě neslušné, ale vrtá to mi hlavou- pamatuju, žes byla taková… no, nic moc… Co se stalo, že jsi tak nádherná?”

“Prostě jsem jednoho dne pochopila, že stojím za deset krav.”

Článek jsem s dovolením přebrala od @hlavne-lasku